O nás    Čo robíme
Klerikalizmus
 Aktuality Názory    Odkazy ENGLISH 

DOMOV

Ze stránek unitářů

 V ČEM SE BIBLE MÝLÍ A V ČEM MÁ PRAVDU?

25. května 2003

Rev. Dr. Petr Samojský

 Biblický kánon je pozoruhodná sbírka textů. Jsou v něm mnohé příběhy, dokumentující historické události, které nejsou zmíněny v žádných jiných pramenech. Jsou tam příběhy k zamyšlení, svědčící o hluboké moudrosti dávných kultur. Jsou tam svědectví o mystických zážitcích, jsou tam poučky, přísloví, dokonce i erotické příběhy.

    Na počátku samozřejmě byla spousta textů nejrůzějšího původu. Pak vzniklo židovské písmo, tedy Hebrejská bible, a později toto písmo bylo přehodnoceno a byly k němu dodány další texty, známé jako Nový zákon. Tuto směsici textů pak lidé začali označovat jako Bibli.

    Jak už to lidé mají ve zvyku, byli na své dílo velmi pyšní, a protože nechtěli, aby jejich práci někdo druhý v budoucnu kazil a předělával, kánon Bible prohlásili za uzavřený. Řekli, že jak jeho pisatelé tak i jeho sestavovatelé byli inspirováni a vedeni Duchem svatým, a že text už nemůže být pozměněn. Běžní lidé, posluchači, čtenáři, věřící křesťané na to více méně přistoupili a považují dodnes Bibli jako jedinečné písmo, svědectví božího hlasu. Bible, říkají, je text veskrze pravdivý; jak by také být nemohl, když jeho autorem je samotný pánbůh?

    Jenomže skutečností je, že Bible si leckdy sama sobě odporuje. Podívejme se třeba na otázku stvoření světa. “Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. I řekl Bůh: ‘Buď světlo!’ A bylo světlo.” Pak Bůh vytvořil nebe, zemi, stromy a keře, a teprve po nich stvořil slunce, měsíc a hvězdy. Řekněte, jak mohl Bůh stvořit světlo a pak teprve zdroj světla? Tady to autor příliš nedomyslel. Je to jako napít se z láhve a pak teprve láhev otevřít.

    A jak je to s člověkem? V Gn 1:27-28 se říká, že Bůh stvořil muže i ženu současně a oprávnil je vládnout nad světem. V Gn 2:7-22 však je řečeno, že Bůh nejprve stvořil muže a pak teprve ženu, totiž aby muži nebylo smutno. Je to zřejmý rozpor, i když vysvětlení je nasnadě. Zatímco první popis pochází z doby, kdy si člověk chtěl potvrdit svou svrchovanost nad přírodou, ten druhý má zdroj v mužské snaze dominovat ženám.

    S vědeckými poznatky na tom Bible také není dobře. Bibličtí autoři věří, že Země je plochá a nehybná (Dt 13:7, 28:49, Job 38:13), také i tomu, že měsíc je zdrojem světla jako slunce (Gn1:16, Iz 13:10). V těchto věcech se Bible mýlí, což je dnes jasné každému školáčkovi.

    Bible se mýlí i v různých názorech morálních. Žena je považována za majetek muže, její hodnota je srovnatelná s býkem nebo oslem (Ex 20:17). Ženu je možné prodat (Ex 21:7); tohle sice Bible schvaluje i u mužů, ale ženy mají z nějakého důvodu menší prodejnou hodnotu než muži: Bůh vysvětluje, že zatímco chlapec do pěti let věku má stát 5 šekelů stříbra, děvče jen 3. Dospělý muž má stát 50, žena 30. Jsem velmi rád, že lidé dnes toto boží přání nerespektují...

   Bible obsahuje mnoho nepravd a omylů, a to jak historických a vědeckých, tak i morálních a etických. Připadá mi to velmi tragické, když dnes, ve věku kvantové fyziky a globální dostupnosti informací, někteří lidé stále používají etické argumenty z dob před mnoha tisíci lety. Dovolte mi přečíst dopis, který se toho týká.

 (Dr. Laura Schlessingerová je rozhlasovou moderátorkou v USA a posluchačům, kteří ji zatelefonují do její show, uděluje rady. Před nedávnem prohlásila, že se jako dbalá křesťanka nemůže za žádných okolností příznivě stavět k homosexualitě, protože ta je podle Třetí knihy Mojžíšovy (Lv 18, 22) ohavností. Následující text je otevřený dopis jednoho občana Spojených států dr. Schlessingerové.)

Drahá paní doktorko !

Ze srdce Vám děkuji, že vynakládáte tolik obětavého úsilí, abyste lidem přiblížila Boží zákony. Lecčemus jsem se díky Vašemu vysílání naučil a o toto poznání se snažím podílet s co největším počtem lidí. Například když se někdo pokouší obhajovat své homosexuální chování, připomenu mu prostě Třetí Mojžíšovu (Lv 18, 22), kde jasně stojí, že jde o ohavnost. A basta fidli. Jenže od Vás ještě potřebuji poradit ohledně několika speciálních zákonů a způsobů, jak je dodržovat.

Za prvé: Když u oltáře obětuji býka jako zápalnou obět, vím, že je to libá vůně pro Hospodina (Lv 1, 9). Problémem jsou moji sousedé. Tvrdí, že je to nelibá vůně pro ně. Mám je odrovnat ?

Za druhé: Rád bych prodal svou dceru do otroctví, jak to dovoluje Druhá Mojžíšova (Ex 21, 7). Jakou přiměřenou cenu bych dnes podle Vašeho názoru měl za ni chtít ?

Za třetí: Vím, že se nesmím dotknout žádné ženy, je li ve stavu menstruační nečistoty (Lv 15, 19 24). Problém je v tom, jak se to o ní dovědět. Zkoušel jsem se ptát, ale většina žen reaguje na dotaz podrážděně.

Za čtvrté: Lv 24, 44 ustanovuje, že mohu vlastnit otroky, muže i ženy, získám li si je ze sousedních národů. Jeden přítel má za to, že se to vztahuje na Mexičany, ale na Kanaďany ne. Proč nesmím vlastnit Kanaďany ?

Za páté: Mám souseda, který o sobotách vždycky pracuje. Ex 35, 2 jasně stanoví, že musí zemřít. Znamená to pro mne morální závazek, abych ho vlastnoručně usmrtil?

Za šesté: Jeden můj přítel si myslí, že i když pojídání všeho, co nemá ploutve a šupiny, jako mušlí a humrů (Lv 11, 10), je prezentováno jako hodné opovržení, je to ohavnost menší než homosexualita. Mně se to tak nejeví. Můžete mi to nějak víc objasnit ?

Za sedmé: Lv 21, 20 praví, že se nesmím přiblížit k Hospodinovu oltáři, jsou li mé oči stiženy nějakou nemocí. Přiznávám, že nosím brýle na čtení. Musí můj zrak být dokonalý, anebo se na tohle dá použít nějaká obezlička ?

Za osmé: Většina mých mužských přátel si dává stříhat vlasy i přistřihovat vousy, přestože to Lv 19, 27 jednoznačně zakazuje. Jakou smrtí mají sejít?

Za deváté: Podle Lv 11, 6 8 vím, že dotknu li se kůže mrtvého vepře, budu nečistý. Smím doufám hrát kopanou míčem z vepřovice, když si navléknu rukavice?

Za desáté: Strýc má statek. Proviňuje se proti Lv 19, 19, protože osívá totéž pole dvojím druhem semene. Navíc nosí jeho žena šaty utkané z dvojího druhu vláken (bavlna + polyester). On nadto často zlořečí a rouhá se. Je opravdu zapotřebí té námahy se svoláním celé vesnice, abychom je ukamenovali (viz. Lv 24, 10 16)? Nestačí, když je formou drobného rodinného obřadu upálíme, jako se to dělá s těmi, kdo se vyspí s tchyní (Lv 20, 14) ?

Vím, že jste se všemi těmito věcmi podrobně zabývala, a tak jsem pln důvěry, že nám budete moci být nápomocná. A ještě jednou mockrát děkujeme za to, jak nám připomínáte neměnné a věčné Boží slovo.

S obdivem Váš oddaný učedník a fanoušek

Jake

    Tento dopis je sice žertovný, ale poukazuje právě na rozporuplnost počínání těch, kteří bez rozlišování aplikují morální a etické názory dávných kultur na naši současnost. Pokud tvrdím, že ten či onen verš Bible pravdivě vypovídá o přání Nejvyššího Boha, aby homosexualita byla krutě trestaná, pak proč totéž nevztáhnout i na jiné verše?

    Pravda, lze namítnout, že dosud jsem uváděl pouze starozákonní omyly. Ale Nový zákon na tom není o mnoho líp! Stačí nahlédnout do Prvního listu Korintským (13:3). Zde Bůh skrze Pavla velmi specificky vysvětluje hierarchii, kterou lidé mají uplatňovat: Kristus je podřízen Bohu, muž je podřízen Kristu, a žena je podřízena muži. A jak je to při bohoslužbách? “Ženy nechť ve shromáždění mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; mají se podřizovat, jak to říká i Zákon. Chtějí-li se o něčem poučit, ať se doma zeptají svých mužů; ženě se nesluší mluvit ve shromážděních.” (1K 14:34-35) Je mi líto, ale zde se také Bible mýlí. Tvrdit, že žena je méně než muž je nehoráznost a pobloudilost. Tohle je dnes jasné většině lidí civilizovaného světa, snad s výjimkou Katolické církve, která se stále domnívá, že žena není hodna kněžské role a příslušníků Haré Krišna.

    Mýlil se ostatně v různých ohledech i Ježíš. Očekával konec světa, a s jeho vidinou chodil za lidmi a kázal. Jak víme, ten konec dosud nenastal... Ani jeho učení není vždy moudré a na místě: “Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.” (Lk 16:18) Na jiném místě Ježíš nabádá, abychom si nedělali starosti co budeme jíst, ani o tělo ani o oděv (Mt 6:25). Inu, kdyby to tak bral každý, byl by to konec civilizace — ovšem s tím právě Ježíš počítal. Během následujících staletí jen málokterý asketa tato slova bral jako pravdivou bernou minci; papež a kardinálové se sami odívají zlatem a jejich blahobytný život rozhodně nepřipomíná polní lilie ani nebeské ptactvo (Mt 6:26, 28).

    A Ježíšovo Zlaté pravidlo může posloužit jako další ilustrace mylné filosofické poučky: “Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci.” (Mt 7:12) Tento výrok je pravdivý jen zčásti, totiž v ideálních podmínkách, když všichni lidé budou stejně moudří a zdraví. My lidé máme různé povahy a potřeby, a proto je nezbytné, abychom sledovali také určitý společenský kód chování. V běžném životě osobně dávám mnohem raději přednost pravidlu “jednej s ostatními tak, jak oni si přejí, a když to nevíš, tak se jich zeptej”.

   Mohl bych takhle pokračovat dál, a seznam biblických omylů by byl velmi dlouhý. Ale mně dnes vůbec nejde o to, poukázat na všechna místa, kde se biblický kánon historicky, fakticky, filozoficky nebo morálně mýlí. Každá kniha, jakožto výtvor omylného člověka, má plné právo na omyl — vždyť se jen snaží vnést světlo do lidského porozumění sobě samému a světu kolem.

    Pokud se díváme na Bibli jako na bohatou a velkolepou výpověď mnoha lidských kultur, pak zdůrazňovat její chyby je zbytečné stejně jako hledat chyby v knize poezie. Tak to prostě bylo napsáno, protože autor věci tak viděl a cítil.

   Pokud však někdo prohlásí tu či onu knihu za jedinečnou, za neomylnou nebo vyjímečně inspirovanou vyššími silami, pak tu máme problém. A to zvlášť když ten člověk takovou knihu bere jako zákonodárný kodex, definující morální a etické normy. Potom je třeba takový spis podrobit skutečně objektivní kritice. Pokud dnes někdo argumentuje proti homosexualitě nebo jiným věcem na základě biblických pouček, pak by měl stejně tak aplikovat i ostatní poučky. Jinak je to zneužívání textu. Bibli lze považovat za rozmanitý soubor spisů různých kultur s relativní morální hodnotou. Prohlásit ji jako celek za slovo boží a z toho či onoho verše vyvozovat důsledky, a současně přehlížet ostatní, to není správné. I tohle byl i důvod, proč jsem dnes chtěl zmínit některé z omylů, které jsou v Bibli obsažené.

    Těch chyb a omylů by se tam skutečně dalo najít mnoho. Dovolte mi však svou kritiku shrnout: Bible se mýlí na všech těch místech, kde hlásá násilí, nenávist a nesnášenlivost jak člověka k člověku, národa k národu nebo Boha k člověku.

    Na druhé straně je fakt, že Bible má v mnoha ohledech a na mnoha místech pravdu. Totiž tam, kde hlásá mír a pokoj, lásku a odpuštění. Kdekoliv Bible zvěstuje lásku jak člověka k člověku, národa k národu nebo Boha k člověku, tam dozajista má pravdu. Proč? Jsem přesvědčen, že každý člověk je v jádru dobrý. A každý chce být šťastný, každý chce žít svůj život dobře. Každý potřebuje cítit lásku a k tomu, aby ji cítil, potřebuje mír a pokoj, lidskost a odpuštění. Kdo šíří lásku, lidskost, mír a pokoj, má pravdu. Pokud Bible šíří lásku, lidskost mír a pokoj, pak má pravdu.

    A má tu pravdu právě tak, jako ji mají i jiné texty, které kdy člověk v historii vytvořil. Vzpomeňme jen třeba na dnešní čtení od Gianni Rodariho, Pohádky po telefonu. Kdo by mohl říci, že ten příběh, hlásající vřelou lidskou vzájemnost, moudrost a lásku, je méně inspirován duchem svatým než třeba Šalomounova Píseň písní nebo Ježíšovo kázání na hoře?

    Nevím jak vy, ale já bych moc rád žil v té Rodariho Zemi bez špicí. Tam, kde by se netrestalo, protože lidé by se styděli dělat sami sobě příkoří. Nevím, zda lidé kdy budou schopni takovou zemi bez špicí vytvořit; ale vítám s otevřeným srdcem každou knihu, každou myšlenku, která nám lidem na té cestě k zemi bez špicí pomůže.

Zdroj: http://www.aneta.cz/unitaria/czech/Praha/Archiv_promluv/2003/2003-05-25.htm 

DOMOV