SVETSKÉ LISTY home page SECULAR LETTERS
O nás Klerikalizmus Rôzne Názory ENGLISH 
Múdrosť a tolerancia sú dve najdôležitejšie cesty k slobode
 
 
 
Prevzali sme od iných

Racionálně o lidských právech


[27. 06. 10]

Zdeněk Trinkewitz

Otázka lidských práv je dnes velkým módním tématem pošetilých extrovertních intelektuálů a vypočítavých politiků napříč zprava doleva. Ti první blouzní o neomezené individuální svobodě lidských jedinců, ti druzí s ní kalkulují ve svých vylhaných politických koncepcích. Také církev katolická přináší svoji trošku „do mlýna“. Ta dokonce rozšiřuje tato práva až na lidský zárodek již od okamžiku setkání spermie s vajíčkem a na chimérickou lidskou duši. Přitom se dovolává na páté přikázání „Nezabiješ“ z božího desatera, které zapsal( -li) autor((-ři) do knihy Exodus ve Starém zákoně Židů a křesťanů. Ba i na život spermií, které nesmí být ejakulovány marně, bez úmyslu oplodnit vajíčka, ani nesmí být chytána do pasti kondomu, nebo vylita na zem, jak to učinil biblický Onan. U ženy nesmí být bráněno přirozené ovulaci vajíček, ani nesmí být jakýmkoliv zpusobem zbavována možnosti oplodnění. Až do takových krajnosti bojují tito „moralisté“ za totální absolutizaci lidských práv. Kupodivu už nejsou tak důslední v následujícím průběhu života lidského individua.

Nedávno přinesla Česká televize ukázky z dokumentárího filmu slovenské režisérky Nvotové, který mapuje aktivity kuriózních náboženských sekt v naší republice. Ve zpravodajství ČT byla sice jen krátká ukázka z jejich seancí s nejmenšími dětmi, ale i ta se mnou otřásla. Podle Listiny základních lidských práv může každý plnoletý jedinec svobodně vyznávat kteroukoliv víru nebo nevíru, proti tomu nelze nic namítat. Ale televizní šot ukazoval, jak agresivním způsobem aktivisté sekt vymývají mozky dětem od předškolního veku.

Sleduji přednášky a články pana profesora Cyrila Häschla a tak vím, že paradigma a stereotypy vnímání světa a osobní integrita člověka se neopravitelně formují právě v nejútlejším věku. Proto se domnívám, že předvedené vymývání mozků detí Ize kvalifikovat jako težké ublížení na zdraví podle Trestního zákona § 221 (2) c) s trestem až pěti roků vězení. U rodičů, kteří se na tom podíleli, nebo své děti pred tím nechránili, se pak jedná o trestný čin ohrožování výchovy mládeže, podle Trestního zákona § 217 (1) s trestem až dva roky.

Shora uvedení „ochránci lidských práv“ budou jistě oponovat svobodou a právem rodičů vychovávat své děti podle svého, ale tím vlastně budou podporovat trestuhodné porušování lidských práv svých dětí. Je také zřejmé, že i našim odpovedným státním orgánům je toto ohrožování a poškozování zdraví dětí lhostejné, a o trestnou činnost sekt se zajímají pozdě, až když trestný čin byl dokonán a oznámen jim občany. Jako tomu bylo v takzvané „kuřimské kauze“. Je to způsobeno tím, že za násilí na dětech se považuje pouze násilí fyzické, ačkoliv násilí a mrzačení psychické může mít následky mnohem těžší. O tom svědčí závažné trestné činy nezletilých, velmi obtížná integrace psychicky poškozených mladistvých do společnosti a jejich sklon k nenapravitelné recidivě.

V sedmdesátých letech minulého století jsem více než rok pracoval na stavbě vodní elektrámy v Pákistánu. Občas jsem zajížděl do blízkého historického města Péšáváru, které s dnešním moderním sídlem vlády Islámabádem tvoří dvojměstí. Péšávár byl ukázkou zoufalé chudoby drtivé většiny tamního obyvatelstva. Nejstrašlivějším mým zážitkem bylo setkání s žebrajícími zmrzačenými dětmi. Místní gangy, které se zabývají organizovanou žebrotou, kupují od chudiny jejich děti, které pak hrozným způsobem mrzačí a potom je využívají, jako své otroky k žebrotě. To se musí ošklivit lidem z bohatších a kulturnějších zemí a jiste i našim „moralistům“. Ale když jde o duševní mrzačení dětí u nás i vlastními rodiči, nikomu to — zdá se — nevadí.

Naši „moralisté“ by měli respektovat a chránit lidská práva člověka v celém průbehu jeho života. Konkrétně děti chránit i před nenapravitelným mrzačením jejich duševního života tím, že jsou od nejútlejšího mládí indoktrinováni iracionálními ideologiemi a sociálními paradigmaty, které jim v dalším životě znemožní správně se orientovat a racionálně rozhodovat.

Proto všechna školská zařízení, státní i soukromá včetně církevních, by měla mít takové povinné učební osnovy stanovené zákonem, které by zaručovaly objektivní a racionální výuku a výchovu dětí, žáku a studentů. Tak obecnou a všestrannou, aby mládež mohla sama, informovaně a svobodně, rozhodovat o své životní ceste. Všechna tato zařízení by mela být kontrolována ministerstvy školství a sociálních věcí, zda dodržují zákon. V opačném případě by jim měla být odebírána státní akreditace.

Navíc náboženské a podobné sekty a fundamentalistické církve by měly být, jako extrémistické organizace, pod soustavnou kontrolou policejních orgánu. A rodiny jejich přívrženců a stoupenců pod zvýšenou kontrolou sociálních pracovníků. Prokázané poškozování psychického zdraví jejich dětí by mělo být trestne stíháno a být důvodem umístění jej ich dětí do ochranné výchovy. Ochrana dětí, ať před zločinci a šílenci, nebo před neodpovednými či zmatenými rodiči musí mít jasnou prioritu. To říkám jako otec a dědeček, který miluje a chrání nejen děti ve své rodině, ale všechny děti světa bez rozdílu.

A ještě několik slov k lidským právům človeka na konci jeho životní pouti. I zde škodí pomatení (nebo vychytralí) „moralisté“ svými zmatenými názory jak intelektuálové tak i církve. Udržení a ochranu života lidského individua (podIe některých „superpomatenců“ i zvířecího „individua“) povyšují na nejvyšší imperativ. Trvají na udržování života za každou cenu i v případech, kdy je vyléčení zcela vyloučeno a pacient nesnesitelně trpí a nepřeje si dále žít, nebo když je natrvalo v komatu. Církve se opět ohánejí pátým prikázáním. Všichni společně se ohánějí lidskou a lékařskou etikou a sveřepě odmítají euthanasii. I když si ji přeje sám pacient nebo jeho nejbližší příbuzní a ošetřující lékaři, když je v dlouhodobém komatu. Je smutné, že ekonomická krize a vyprázdněné pokladny zdravotních a sociálních pojišťoven přimely patřičné státní a profesní autority ke změně názoru. A že snad bude prijat zákon, který přesně definovanou euthanasii připustí.


Na margo

Článok sme prevzali od našich českých priateľov - Volné myšlenky ČR - z časopisu Maják, ktorý vydávajú štvrťročne. Článok bol uverejnený v 1. tohtoročnom čísle časopisu.

Autor článku Z. Trinkewitz publikuje aj na svojom blogu, ktorý vám pri tejto príležitosti tiež odporúčame navštíviť.


Copyright © 2000—2010 Kontaktná adresa:
Spoločnosť PROMETHEUS
Pod Bánošom 14
974 11 Banská Bystrica
Bankový účet: vo VÚB č. 2373806858 / 0200
Adresa elektronickej pošty:
humanist@pobox.sk