…

Masy versus armády

Je nás teprve 6 miliard a už máme problémy sami se sebou vydržet. Není to náhoda, že vojáci se nyní školí více v pacifikaci mas než ve frontových bojích. Protože ve většině civilizovaných zemích jsou dnes masy fanoušků, nezaměstnaných, odpůrců globalizace větším nebezpečím než sousední nepřátelská armáda.

Papež, Gorbačov, Walesa

Nevěřím v to, že papež dokonal zázrak nad Vislou. To vše se stalo nedopatřením, kdy po sérii nepodařených pokusů se starými mrtvolami v roli generálních tajemníků byl za genseka vybrán Gorbačov, který zcela nečekaně začal ze sovětské zdi vytahovat jednotlivé cihly, až se najednou všechno zřítilo. Když před lety Chirac hovořil na Krymu s Brežněvem, zeptal se ho, zda by nemohl trochu povolit šrouby. Brežněv dobrotivě vysvětloval, že nikoli, neboť se všechno zbortí. Potom přišel Gorbačov a neobratně se pokusil stavbu narovnat vytažením jedné cihly. A zeď spadla. Ať nikdo netvrdí, že to čekal. O jaký demokratický proces šlo, když Jelcin bombardoval a rozstřílel parlament?

O politických schopnostech našich mudrců ze Solidarity jsem si nedělal žádné iluze a vyšel mi z toho scénář hodně pesimistický. Samozřejmě jsem tehdy nemohl tušit, jak velkou blamáž spáchá sám Walesa, i když jsem to měl v nose.

Kultura pod parním válcem

To, že jsme přivykli ukrutnostem, je bez diskuse. Ale mne to znepokojuje méně než to, že celá kultura epochy vypadá jako přejetá parním válcem, tak neslýchaně je zploštělá. Kdybychom se vrátili o pár let zpátky a použili současné metody literární kritiky na tehdejší časy, vyšlo by nám, že máme jen dva velké spisovatele - Thomase Manna a Karla Maye. Old Shatterhand v rukou Hamleta. Co se děje kolem Harryho Pottera, má charakter epidemie. Zkoušel jsem ho číst, ale nejde to. Nastoupilo ohromné zploštění poptávky a gusta. Úplně strašné.

Svět byl převálcován, zdeptán, zploštěn, především kultura. V takových žurnálech jako Spiegel nebo Polityka (jeden z největších polských týdeníků – pozn. IH) vycházejí speciální přílohy o stu nejbohatších lidech v Německu nebo v Polsku. A to mě má zajímat? A když ano, pak jen tolik, co loni zdechlé mouchy. Já bych chtěl vidět seznamy stovky mudrců, básníků, filozofů, vynálezců.

…

Oblékli nám černou kazajku

Teď se objevila iniciativa směřující k vytvoření protiváhy klerikalismu. Hned se tam přihlásím. Prý jsme chodili v rudé kazajce, což je přehnané tvrzení, ale teď nás oblékli do černé kazajky. Na trase z Těšína do Bielska jsem viděl hodně billboardů. Tam, kde se dříve dělala reklama živým kaprům, se nyní objevil nápis: „Uvěř v Pána Ježíše, on chrání tebe i tvoji rodinu“. Cožpak Bůh potřebuje reklamu? Nebo ji potřebuje církev? Na Votivkirche ve Vídni visela reklama: „Mehr Bank, mehr Chance, Bank Austria. Opravd“u už je všechno na prodej? To, že církev potřebuje reklamu, je nepochybné. Jsem přesvědčen, že papež je skutečně věřícím člověkem. Ale nejsem přesvědčen o tom, že ti všichni, kteří plivají a házejí kameny na holandskou loď v Gdyni, která do Polska přivezla antikoncepci, jsou až natolik věřícími. Kdyby jimi byli, dali by se na lásku, vždyť bible nabádá „Milujte své nepřátele“.

Technologický postup není ani dobrý, ani zlý, ale má vlastnosti dost kruté. Pokud někdo, kdo je v hierarchii postaven tak vysoko jako papež, absolutně zakáže každou antikoncepci, pak mu na jeho dogma musím říct, že se brzy dočká překvapení – muži si před pohlavním stykem budou píchat injekci, která způsobí, že jejich čilé spermie ženské vajíčko nepřijme. A církev bude stát před interpretační bezradností, pokud rychle nevytvoří novou dogmatickou bariéru.

...

Obrys – Kmen č. 17/2006-04-28
http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2006&cis=17&cl=06