O nás   Čo robíme
Klerikalizmus
 Aktuality Názory    Odkazy ENGLISH 

DOMOV

Ingersollov odkaz - aktuálny aj dnes

Meno Robert Green Ingersoll je slovenskej verejnosti pomerne málo známe. Tento vynikajúci filozóf , právnik a spolutvorca americkej demokracie (1833-1899) už viac ako pred sto rokami vyslovil myšlienky, ktoré sú dodnes aktuálne, najmä v súčasnom politickom anachronizme, keď slovenské klerikálne sily sa usilujú o presadenie svojich dávno prekonaných vízií, 

Vybrali sme ako ukázku niektoré state z knihy: R.G.Ingersoll: O POVÉRÁCH A ZÁZRACÍCH z vydavateľstva AMA, Bratislava 2003 (text je v  originálnom českom preklade)

R. G. Ingersoll

Církev a stát by měly být od sebe naprosto odloučeny

1. Knězi tvrdí, že oni jsou bohem vyvolení, a že od něho obdrželi svou moc.

2. Králové prý sedí na trůnech z milosti boží.

3. Papež prohlašuje, že je jeho agentem, poslancem božím a že by měl právem řídit svět. Všeehny tyto domýšlivosti a tvrzení jsou naprosto nesmyslné a přesto jsou uznávány a věří jim miliony lidí. Vezměte vládám teologii a uvidíte, jak králové sestoupí ze svých trůnů. Všichni potom řeknou, že vlády svou moc mají z vůle lidu a že všechny úřední osoby jsou sluhy lidu. Odstraňme teologii z vlády - a kaplani budou vystrčeni ze zákonodárství, z kongresu, z armády a loďstva. Odstraňme bohosloví z vlády a lid bude moci volně a poctivě smýšlet o „vnuknutých knihách" a pověrečných vyznáních. Odstraňme teologii z vlády a knězi nám nebudou krást sedminu našeho času. Odstraňme teologii z vlády a duchovenstvo brzy zaujme místo vedle augurů a zaříkávačů, čarodějníků a medicinmanů.

 Pryč s teologií z výchovy

Ve škole by se nemělo učit nic, co nikdo nezná. Je dost věcí, jimž je nutno učit, věcí o tomto světě, o tomto životě.

-  Každé dítě by se mělo učit myslet a mělo by se učit, že nemyslet je nebezpečné.

-  Děti by se neměly učit pošetilostem, ukrut-nostem a pověrečným blbostem.

-   Církev by neměla mít právo řídit obecnou školu a veřejné peníze by neměly být rozdělovány nenávidícím se a spolubojujícím sektám.

-  Veřejná škola budiž posvětštěna. V ní se má učit pouze věcem užitečným.

-  Mnohé z našich kolejí jsou v církevní správě. Představení a učitelé jsou většinou duchovní a následkem toho je, že všechna fakta, nesrovnávající se s jejich vírou, jsou potlačena a popřena.

-  Pouze ti profesoři, kteří jsou od přírody pitomínebo duševně nepoctiví, si udrží svoje místa.

Ti, kteří mluví pravdu, kteří učí faktům —jsou propouštěni.

V každé koleji by pravda měla být vítaným hostem. Každý profesor by měl být stopařem pravdivých faktů a každý žák jejich učněm. Teologie a intelektuální nepoctivost jdou spolu ruka v ruce. Učitel dětí by měl být inteligentní a naprosto přímý.

Pryč s náboženstvím ze školVymýťme teologii z výchovy. Pobožnůstkáři na světské školy ukazují jako na bezbožné. Těmi by školy měly být. Vědy jsou vesměs světské, bezbožné. Teologie je v témže poměru k vědě, jako Černé umění (alchymie) k chemii, jako magie k matematice. Je to něco takového, čemu se nelze naučit, protože to nelze poznat. Nemá základ ve skutečnosti. Bohosloví v mysli netvoří ani obrazy, ani se žádnou skutečnou představou nesouhlasí. Je i nepoznatelná i nemyslitelná. Po staletí a tisíciletí se lidé hašteří, perou, bojují o teologii. Nezaznamenali jsme nejmenší pokrok. Vystrojení knězi dosáhli pouze bodu, z něhož se pokusil vyjít divoch. Víme, že teologie vždy vyvolávala a vyvolávat bude nepřátelství. Ona v rodinách a národech zašívá semeno nenávisti. Je sobecká, ukrutná, mstivá a zlomyslná. Pro některé má nebe a pro mnohé zatracení. Víme nyní, že pověr-čivost není ctnost a že myšlenková odvaha je ctnost. Zanechejme již toho odměňovat pokrytectví a pobožnůstkářství. Zanechejme pronásledování myslitelů, badatelů, tvůrců světla, vzdělavatelů světa.

Do kdy přetrvají pověry?

Bude Neznámo, tajemství života a smrti, svět ležící za hranicí rozumu pověře vždy poskytovat potravu?

Zahynou bohové a duchové nebo před vědeckou mocí pouze ustoupí z jeviště a pomalu se skrčí a schovají za obzorem známého?

Což bude tma věčně lůnem a matkou Nadpřirozeného?

Není tomu tak dávno, co knězi venkovanům kázali, že Nový Jeruzalém, boží město, je hned nad oblaky. Říkali, že jeho zdi, kupole a věže jsou lidem téměř na dohled. Byl vynalezen dalekohled a ti, kteří hleděli na spoustu hvězd, nespatřili žádné město, ani trůn. Pravili kněžím: „Kde je váš Jeruzalém?" Knězi líbezně a důvěrně odvětili: „Je právě za tím, kam až vidíte."

Jednu dobu se věřilo, že jsou zvláštní lidé, kteří mají hlavu v hrudi pod rameny. Cestovatelé se vracejí z dalekých zemí byli tázáni na tyto podivné lidi - a všichni odpověděli, že je neviděli. „Ach," pravili ti, kteří věřili ve sny zrůdy, „lidé s hlavami pod rameny žijí v krajině, kam jste nepřišli." A tak tyto nestvůry žily a kvetly, až celá země byla probádána.

My ovšem nemůžeme probádat celý vesmír. Do nekonečných vzdáleností nelze cestovat, a tak někde v neomezeném prostoru bude místo pro bohy a duchy, pro nebesa a pro peklo. A tak snad bude pověra žít, dokud svět nezmoudří tak dalece, aby stavěl na základě Známého, obrazotvornost udržoval v okruhu pravděpodobného a věřil v Přirozené - až by snad Nadpřirozenost jednou mohla být dokázána.

Divoši a hrabě Vojtěch Schónborn o bozích, o nebi a pekle věděli všechno, dokud neznali nic o světě, ve kterém žili. Mnohem dříve, než měli nějaké cenné ponětí o sobě samých, byli plně seznámeni se zlými duchy, s neviditelnými fantomy ve vzduchu. Také znali všechno o původu a určení lidského pokolení. Oni si byli úplně jisti v otázkách, jejichž rozluštění pro filozofy leží v říši nemožnosti a za hranicí rozumu. Oni rozuměli astrologii, ale ne astronomii, věděli něco o kouzlech a magii, ale nic o chemii. Oni byli moudří pouze v oněch věcech, o nichž není možno se dozvědět nic.

 V čem se liší křesťané od divochů?

Ubohý indián věřil ve „Velkého Ducha" a zámek viděl na všech věcech. Stromy pro něj byly stvořeny, aby z nich měl luk a šípy, dříví na svůj oheň a kůru na vigvam - řeky a jezera, aby mu dávaly ryby, lesní zvěř a obilí, aby mu byly pokrmem, zvířata aby mu dala kůži na oděv.

Primitivní lid rozumuje vždy tímto způsobem a moderní křesťané jdou za jejich příkladem. Oni divoši o světě věděli jen málo a mysleli, že svět a vše je stvořeno pouze k jejich užitku. Divoši nevěděli, že větší, daleko větší část zemského povrchu je voda, že nesmírné plochy země jsou zavřeny ve věčný sníh a led a že větší část země k životu člověka nemá podmínky. Neznali nesčetné nepřátele člověka, kteří žijí neviditelní ve vodě, potravě a ve vzduchu (bak-

terie). V té trošce dobra, kterou znali, umístili bohy, a ve všem zlu viděli dábly.

1. Pokládali za hrozně důležité získat si dobrou vůli bohů, kteří jediní je uměli chránit před zlým duchem.

2. Ti, kteří se těmto bohům klaněli, přinášeli oběti a poslouchali kněze, byli pokládáni za loajální členy kmene nebo obce.

3. Ti, kteří odpírali bohoslužbu, byli pokládáni za nepřátele a zrádce. Věřící, aby se před hněvem bohů uchránili, nevěřící vypudili nebo zahubili.

Při tomto způsobu víry bylo jejich konání přirozené. Oni se nejen chtěli chránit před nemocí a smrtí na tomto světě, ale i duše svých dítek chtěli ochránit před věčným utrpením na onom. Jejich bohové byli divoši, kteří vyžadovali licho-cení a klanění se, ba i přímé přijetí určité víry. Pokud křesťané budou věřit ve věčné tresty, potud budou nepřáteli těch, kteří zpytují a zápasí za právo rozumu: těch, kteří žádají důkazy, kteří se nestarají o nedokázané výroky nebožtíků a nelogické závěry žijících.

 Rozdíl mezi vědou a teologii

Věda vždy byla, je a bude skromná, šetrná, pravdivá. Má na mysli jen jedno: zjistit pravdu. Nemá předsudky, nezná nenávist. Nalézá se v říši rozumu. Nemůže být svedena nebo změněna

náruživostí. Nepokouší se zalíbit bohu, získat nebe nebo ujít peklu. Ona je pro tento svět, pro člověka. Je zcela upřímná. Nesnaží se něco skrývat, ale odhaluje. Je nepřítelkyní tajemství, předstírání, dražby. Nežádá, aby lid byl vážně slavnostní, nýbrž vnímavý. Vyzývá k užívání všech smyslů a požaduje vývoj všech duševních schopností. Nedomýšlí si, že je svatá nebo zjevená. Libuje si v pátrání, kritice, dokonce i v odporu. Vyžaduje použití každého svědectví, posouzení, měřítka. Nezná pomluvy a nevolá po žaláři pro ty, kdo vědomě nebo nevědomě popírají pravdu. Dobro, jež pochází z poznání pravdy, je jedinou odměnou, kterou věda dává, a zlo, pocházející z nevědomosti, je jediným trestem, kterým hrozí. Jejím úsilím je svět zreformovat rozumem a vzděláním. Naopak teologie je, byla a bude vždy nevzdělaná, domýšlivá, dětinská a ukrutná.

-  Pokud   církev  měla   moc,   pokrytectví   bylo korunováno a počestnost žalářována.

-  Podvod měl na hlavě tiaru, pravda byla vězněm. Svoboda byla v okovech.

-  Teologie vždy nejhorší lidi posílala do nebe, nejlepší do pekla.

 

DOMOV