| O nás | Čo robíme | Klerikalizmus |
Aktuality | Názory | Odkazy | ENGLISH |
Ingersollov odkaz - aktuálny aj dnes
Meno
Robert Green Ingersoll je slovenskej verejnosti pomerne málo známe. Tento
vynikajúci filozóf , právnik a spolutvorca americkej demokracie (1833-1899) už viac ako pred sto rokami vyslovil
myšlienky, ktoré sú dodnes aktuálne, najmä v súčasnom politickom
anachronizme, keď slovenské klerikálne sily sa usilujú o presadenie svojich
dávno prekonaných vízií,
Vybrali sme ako ukázku niektoré state z knihy: R.G.Ingersoll: O POVÉRÁCH A ZÁZRACÍCH z vydavateľstva AMA, Bratislava 2003 (text je v originálnom českom preklade)
R. G. Ingersoll
Církev a stát by měly být od
sebe naprosto odloučeny
1. Knězi tvrdí, že oni jsou bohem vyvolení, a že od něho
obdrželi svou moc.
2. Králové prý sedí na trůnech z milosti boží.
3. Papež prohlašuje, že je jeho agentem, poslancem božím
a že by měl právem řídit svět. Všeehny tyto domýšlivosti a tvrzení
jsou naprosto nesmyslné a přesto jsou uznávány a věří jim miliony lidí.
Vezměte vládám teologii a uvidíte, jak králové sestoupí ze svých trůnů.
Všichni potom řeknou, že vlády svou moc mají z vůle lidu a že všechny úřední
osoby jsou sluhy lidu. Odstraňme teologii z vlády - a kaplani budou vystrčeni
ze zákonodárství, z kongresu, z armády a loďstva. Odstraňme bohosloví z
vlády a lid bude moci volně a poctivě smýšlet o „vnuknutých knihách"
a pověrečných vyznáních. Odstraňme teologii z vlády a knězi nám nebudou
krást sedminu našeho času. Odstraňme teologii z vlády a duchovenstvo brzy
zaujme místo vedle augurů a zaříkávačů, čarodějníků a medicinmanů.
Pryč s teologií z výchovy
Ve škole by se nemělo učit nic, co nikdo nezná. Je
dost věcí, jimž je nutno učit, věcí o tomto světě, o tomto životě.
- Každé dítě
by se mělo učit myslet a mělo by se učit, že nemyslet je nebezpečné.
- Děti by se
neměly učit pošetilostem, ukrut-nostem a pověrečným blbostem.
- Církev
by neměla mít právo řídit obecnou školu a veřejné peníze by neměly být
rozdělovány nenávidícím se a spolubojujícím sektám.
- Veřejná
škola budiž posvětštěna. V ní se má učit pouze věcem užitečným.
- Mnohé z našich
kolejí jsou v církevní správě. Představení a učitelé jsou většinou
duchovní a následkem toho je, že všechna fakta, nesrovnávající se s
jejich vírou, jsou potlačena a popřena.
- Pouze ti
profesoři, kteří jsou od přírody pitomínebo duševně nepoctiví, si udrží
svoje místa.
Ti, kteří mluví pravdu, kteří učí faktům —jsou
propouštěni.
V každé koleji by pravda měla být vítaným hostem. Každý
profesor by měl být stopařem pravdivých faktů a každý žák jejich učněm.
Teologie a intelektuální nepoctivost jdou spolu ruka v ruce. Učitel dětí by
měl být inteligentní a naprosto přímý.
Pryč s náboženstvím ze školVymýťme teologii z výchovy.
Pobožnůstkáři na světské školy ukazují jako na bezbožné. Těmi by školy
měly být. Vědy jsou vesměs světské, bezbožné. Teologie je v témže poměru
k vědě, jako Černé umění (alchymie) k chemii, jako magie k matematice. Je
to něco takového, čemu se nelze naučit, protože to nelze poznat. Nemá základ
ve skutečnosti. Bohosloví v mysli netvoří ani obrazy, ani se žádnou skutečnou
představou nesouhlasí. Je i nepoznatelná i nemyslitelná. Po staletí a tisíciletí
se lidé hašteří, perou, bojují o teologii. Nezaznamenali jsme nejmenší
pokrok. Vystrojení knězi dosáhli pouze bodu, z něhož se pokusil vyjít
divoch. Víme, že teologie vždy vyvolávala a vyvolávat bude nepřátelství.
Ona v rodinách a národech zašívá semeno nenávisti. Je sobecká, ukrutná,
mstivá a zlomyslná. Pro některé má nebe a pro mnohé zatracení. Víme nyní,
že pověr-čivost není ctnost a že myšlenková odvaha je ctnost. Zanechejme
již toho odměňovat pokrytectví a pobožnůstkářství. Zanechejme pronásledování
myslitelů, badatelů, tvůrců světla, vzdělavatelů světa.
Do kdy přetrvají pověry?
Bude Neznámo, tajemství života a smrti, svět ležící
za hranicí rozumu pověře vždy poskytovat potravu?
Zahynou bohové a duchové nebo před vědeckou mocí
pouze ustoupí z jeviště a pomalu se skrčí a schovají za obzorem známého?
Což bude tma věčně lůnem a matkou Nadpřirozeného?
Není tomu tak dávno, co knězi venkovanům kázali, že
Nový Jeruzalém, boží město, je hned nad oblaky. Říkali, že jeho zdi,
kupole a věže jsou lidem téměř na dohled. Byl vynalezen dalekohled a ti,
kteří hleděli na spoustu hvězd, nespatřili žádné město, ani trůn.
Pravili kněžím: „Kde je váš Jeruzalém?" Knězi líbezně a důvěrně
odvětili: „Je právě za tím, kam až vidíte."
Jednu dobu se věřilo, že jsou zvláštní lidé, kteří
mají hlavu v hrudi pod rameny. Cestovatelé se vracejí z dalekých zemí byli
tázáni na tyto podivné lidi - a všichni odpověděli, že je neviděli.
„Ach," pravili ti, kteří věřili ve sny zrůdy, „lidé s hlavami pod
rameny žijí v krajině, kam jste nepřišli." A tak tyto nestvůry žily
a kvetly, až celá země byla probádána.
My ovšem nemůžeme probádat celý vesmír. Do nekonečných
vzdáleností nelze cestovat, a tak někde v neomezeném prostoru bude místo
pro bohy a duchy, pro nebesa a pro peklo. A tak snad bude pověra žít, dokud
svět nezmoudří tak dalece, aby stavěl na základě Známého, obrazotvornost
udržoval v okruhu pravděpodobného a věřil v Přirozené - až by snad Nadpřirozenost
jednou mohla být dokázána.
Divoši a hrabě Vojtěch Schónborn o bozích, o nebi a
pekle věděli všechno, dokud neznali nic o světě, ve kterém žili. Mnohem dříve,
než měli nějaké cenné ponětí o sobě samých, byli plně seznámeni se zlými
duchy, s neviditelnými fantomy ve vzduchu. Také znali všechno o původu a určení
lidského pokolení. Oni si byli úplně jisti v otázkách, jejichž rozluštění
pro filozofy leží v říši nemožnosti a za hranicí rozumu. Oni rozuměli
astrologii, ale ne astronomii, věděli něco o kouzlech a magii, ale nic o
chemii. Oni byli moudří pouze v oněch věcech, o nichž není možno se dozvědět
nic.
V čem se liší křesťané od
divochů?
Ubohý indián věřil ve „Velkého Ducha" a zámek
viděl na všech věcech. Stromy pro něj byly stvořeny, aby z nich měl luk a
šípy, dříví na svůj oheň a kůru na vigvam - řeky a jezera, aby mu dávaly
ryby, lesní zvěř a obilí, aby mu byly pokrmem, zvířata aby mu dala kůži
na oděv.
Primitivní lid rozumuje vždy tímto způsobem a moderní
křesťané jdou za jejich příkladem. Oni divoši o světě věděli jen málo
a mysleli, že svět a vše je stvořeno pouze k jejich užitku. Divoši nevěděli,
že větší, daleko větší část zemského povrchu je voda, že nesmírné
plochy země jsou zavřeny ve věčný sníh a led a že větší část země k
životu člověka nemá podmínky. Neznali nesčetné nepřátele člověka, kteří
žijí neviditelní ve vodě, potravě a ve vzduchu (bak-
terie). V té trošce dobra, kterou znali, umístili bohy,
a ve všem zlu viděli dábly.
1. Pokládali za hrozně důležité získat si dobrou vůli
bohů, kteří jediní je uměli chránit před zlým duchem.
2. Ti, kteří se těmto bohům klaněli, přinášeli oběti
a poslouchali kněze, byli pokládáni za loajální členy kmene nebo obce.
3. Ti, kteří odpírali bohoslužbu, byli pokládáni za
nepřátele a zrádce. Věřící, aby se před hněvem bohů uchránili, nevěřící
vypudili nebo zahubili.
Při tomto způsobu víry bylo jejich konání přirozené.
Oni se nejen chtěli chránit před nemocí a smrtí na tomto světě, ale i duše
svých dítek chtěli ochránit před věčným utrpením na onom. Jejich bohové
byli divoši, kteří vyžadovali licho-cení a klanění se, ba i přímé přijetí
určité víry. Pokud křesťané budou věřit ve věčné tresty, potud budou
nepřáteli těch, kteří zpytují a zápasí za právo rozumu: těch, kteří
žádají důkazy, kteří se nestarají o nedokázané výroky nebožtíků a
nelogické závěry žijících.
Rozdíl mezi vědou a teologii
Věda vždy byla, je a bude skromná, šetrná, pravdivá.
Má na mysli jen jedno: zjistit pravdu. Nemá předsudky, nezná nenávist. Nalézá
se v říši rozumu. Nemůže být svedena nebo změněna
náruživostí. Nepokouší se zalíbit bohu, získat nebe
nebo ujít peklu. Ona je pro tento svět, pro člověka. Je zcela upřímná.
Nesnaží se něco skrývat, ale odhaluje. Je nepřítelkyní tajemství, předstírání,
dražby. Nežádá, aby lid byl vážně slavnostní, nýbrž vnímavý. Vyzývá
k užívání všech smyslů a požaduje vývoj všech duševních schopností.
Nedomýšlí si, že je svatá nebo zjevená. Libuje si v pátrání, kritice,
dokonce i v odporu. Vyžaduje použití každého svědectví, posouzení, měřítka.
Nezná pomluvy a nevolá po žaláři pro ty, kdo vědomě nebo nevědomě popírají
pravdu. Dobro, jež pochází z poznání pravdy, je jedinou odměnou, kterou věda
dává, a zlo, pocházející z nevědomosti, je jediným trestem, kterým hrozí.
Jejím úsilím je svět zreformovat rozumem a vzděláním. Naopak teologie je,
byla a bude vždy nevzdělaná, domýšlivá, dětinská a ukrutná.
- Pokud
církev měla
moc, pokrytectví bylo korunováno a počestnost žalářována.
- Podvod měl
na hlavě tiaru, pravda byla vězněm. Svoboda byla v okovech.
- Teologie vždy nejhorší lidi posílala do nebe, nejlepší do pekla.