SVETSKÉ LISTY home page SECULAR LETTERS
O nás Klerikalizmus Rôzne Názory ENGLISH 
Múdrosť a tolerancia sú dve najdôležitejšie cesty k slobode
 
 
 
Prevzali sme od iných

Církev zkouší, co jí projde


[17. 02. 14]

Rozhovor Haló novin s dokumentaristou Václavem Dvořákem

hanoho.jpg, 8,8kB

Jak hodnotíte snahu soc. dem. a ANO jednat s církvemi o snížení aspoň finanční části církevního daru?

Zdá se mi, že je to jen hra pro voliče.

Takže nevěříte v to, že by ČSSD a ANO vyjednaly menší zátěž pro státní rozpočet?

Církve, jak je vidět, se řídí pravidlem: co se dá, to se z pekla nevydá. Takže dávám vyjednávání s církvemi jen malou naději na nějaký, byť malý ústupek.

Co říkáte novému ministru kultury Hermanovi z KDU-ČSL?

To je naprosto skandální věc. Mnozí umělci se bouří, a nejen umělci, občané, kteří podepisují petici. Takový člověk na ministerstvu kultu-ry? Výsměch! Je to bývalý vysoký katolický představitel, dělal v archivech pochybné pověsti, z nichž vycházejí pochybné výstupy, šéfoval úřadu, který neplní to, co by měl plnit. Spíše slouží k dehonestaci mnoha nepohodlných lidí, k propagandistickému strašení — ne před estébáky, ale před celou levicí.

Sleduji pana Hermana v různých pořadech. Tváří se, jak miluje živé umění, jak má rád kulturu, on dokonce i připraví 600. výročí upálení mistra Jana Husa. A nyní bude mít ve svém resortu provádění tzv. církevních restitucí...

Jste se spisovatelkou Lenkou Procházkovou tandem, který reprezentuje občanský odboj proti tzv. navrácení majetku církvím. Předpokládám, že ani nový papež neodpověděl na váš dopis, který jste mu napsali.

Žádná odezva.

V rozhovorech jste uváděl, že hledáte v archivech doklady o tom, že mnohé žádosti církevních subjektů jsou v nepořádku. Co jste zjistil?

Zjistil jsem, že ne do všech archivů se dostanu, je tam totiž velká tlačenice. Hledají tam úředníci pozemkových úřadů, což je dobré, ti musejí plnit svou povinnost.

Myslel jsem si, že v archivu Národní banky jsou materiály, které se vážou k určitým náhradám za zabavené církevní majetky v minulosti. Žel, našel jsem jen nějaké položky, ne to podstatné. Evidentně tyto doklady byly předány jinam.

Kam?

Myslím si, že do státního archivu a jeho depozitářů. Ale, prosím pěkně, jsem ve věci archivů amatér. Spíše bych poukázal na jeden moment v zákoně, který se záměrně obchází. Někdejší poslanec TOP 09 a také někdejší místopředseda sněmovny docent Oliva mi před časem odpověděl na můj dopis, v němž jsem ho žádal, aby nedával souhlas se zákonem. Odpověděl, že vláda před rokem 1948 byla pod takovým tlakem komunistů, že už to bylo nedemokratické. Je to výmluva, klišé, a tím oni argumentují. V zákoně je taková formulace, která dovoluje, aby církev nárokovala i majetek, který měla vyplacen až po roce 1948.

V rámci druhé pozemkové reformy v roce 1947 se měly určité pozemky vyplatit katolické církvi — a ta dostala náhradu. Stát je kompenzoval, aby se církev zařídila ekonomicky jinak. To bylo od státu vstřícné. Stejně tak Masarykova, tedy první pozemková reforma z roku 1919 byla vstřícná. Řeklo se, že kdo hospodaří na půdě, má na ni nárok, a dala se tak možnost, aby půdu vykoupili sedláci. Církevní subjekty za to dostaly opět státní kompenzace! Mnoho kompenzací takto bylo vyplacených. Nejvíc v roce 1948 a 1949!

Po této historii by měl jít Pozemkový úřad, aby se nestalo to, co se stalo například s Národní galerií, a co mě úplně vytáčí: církev si řekne o více než 500 uměleckých děl, a z toho polovina podle slov ředitele NG jí byla předána již před 20 lety! Na základě takovéhoto majetkového nepořádku si katolíci dovolují po ČR požadovat nějaké miliardy?

Mrzí mne, že jsou lidé celkově pasivní, svým způsobem i hloupí. Vždyť to vidíme i na volebních výsledcích: velká část z nich neustále volí proti své vlastí kapse, proti svým zájmům, proti sobě. A tito lidé mohou přijmout i takto „provedené” církevní restituce, kdy církevní preláti doslova zkoušejí, co jim projde! Možno takové instituci věřit? Nikoli. Vždyť církev má některé věci již nejméně dvakrát zaplacené — od daňových poplatníků.

Máte nějaký příklad?

Jistě. V roce 1848 došlo k reformě, kterou byla zrušena robota. V důsledku toho odešli mnozí čeledíni a děvečky z církevních statků, a tyto statky ztratily pracovní síly. Tehdy to rakouský stát řešil tak, že od katolické církve velkostatky vykoupil, tj. jim zaplatil. A dnes? Církev — ačkoli tento konkrétní majetek dostala již uhrazen — jej nyní znovu žádá. Takže si jej nechá uhradit dvakrát. Takové případy se musejí podchytit a zabránit jim. To je cíl mého usilování.

Nebo jiný příklad: Farář začne podnikat, dá bance do zástavy majetek, aby získal peníze, podnikání se nezdaří, takže dvě fary, hřbitov a Madona Trmická, jež byly v zástavě, propadnou bance. Tak, a co teď? Fary, hřbitov jsou pryč, farníci o ně přijdou, a co Madona? Jde o kulturní památku. Někdejší ministryně kultury z TOP 09, paní „družinářka” Hanáková, nabídla, že za ni stát zaplatí z našich společných peněz 800 tisíc korun. A správce řekne: ne, ne, chci jeden milion 500 tisíc korun! To je přece neuvěřitelné: katolický kněz majetek zpronevěří a ty, státe, vy, občané, plaťte!

Kde vidíte řešení?

Nová reprezentace může připravit další zákon a tyto „navrácené” majetky církvím zase vzít.

Odpůrci namítnou, že to značí právní nejistotu.

Podívejte, když nám členové „sekty”, kterých bylo náhodou 101 ve sněmovně, a navíc byl jeden z nich pravomocně odsouzen, odeberou majetek za 150 mld. korun, tak jaké jiné řešení chcete najít? Už při schvalování onoho mizerného zákona věděli, že národ je proti. S ničím jiným než se změnou zákona počítat nemohou. Právní jistota je, když zákony fungují a občané jsou s nimi spokojeni. Naopak zákon o „vyrovnání s církvemi” způsobuje právní nejistotu.

Vy jste s paní Procházkovou poukázali před pár týdny na problematické okolnosti možného vydání poutního kostela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.

Ano, z dosavadních vyjádření ředitelky Národního památkového ústavu totiž vyplynulo, že pravděpodobně bude objekt, který je národní kulturní památkou, vydán katolické církvi. Církev prý operuje nějakým listinným dokladem, že vlastnila poutní kostel na Zelené hoře až do roku 1953. Já se ptám: kde vzala tento údajný doklad?

Naše podklady jsou totiž jiné. Kostel byl součástí žďárského cisterciáckého kláštera, zrušeného Josefem II., majetek přešel do Náboženské matice. Ta byla roku 1826 také zrušena a její majetek byl privatizován, disponovaly jím různé šlechtické rodiny. Roku 1930 majetek získala Eleonora Kinská, a této rodině patřil i přes období druhé světové války až do dekretů prezidenta Beneše. Jak se může římskokatolická církev ucházet o kostel, který byl v soukromém držení šlechticů, postupně chátral, dokonce byl na Zelené hoře ve 30. a 40. letech ovčín? Československý stát jej převzal ve značně zdevastovaném stavu a rekonstruoval jej do současné podoby. Náklady, které vydal na opravu, nejsou nikde započítány. To by se při opravdovém vyrovnání státu s církvemi mělo také zohlednit.

My máme konkrétní podezření, že objekt církvi nepatřil, proto jsme jako aktivní občané podali na paní ředitelku trestní oznámení, abychom na případ poukázali a donutili státní orgány, aby se tímto pokusem o privatizaci státního majetku pečlivě zabývaly. Opravdu jsme neměli jinou možnost.

Ředitelka NPÚ si stojí za pečlivou prací svého úřadu a podle ČTK požádala Národní archiv i město o dohledání dalších dokumentů. Co vy na to?

To vyjádření ředitelky NPÚ znám a doufám, že to paní ředitelka myslí upřímně a vážně. Bylo by dobré se podívat na nabývací smlouvu Eleonory Kinské z roku 1930. Tam bude určitě přesně popsáno, co a za jakých podmínek ve Žďáru nad Sázavou a v okolí nabývá, a bude tam i zmínka o kostele na Zelené hoře. Ten kostel byl po posledním požáru obnoven pod podmínkou, že nebude sloužit jako procesní kostel. Tenhle závazek a svědectví o odsvěcení v té smlouvě bude. Nejsem sám, kdo si myslí, že Kinští se dostali k majetku po roce 1989 více méně podfukem a preláti katolické církve jednají ve věci Zelené hory ve shodě a po domluvě.

Ale je třeba obecně sledovat na webu Pozemkového úřadu ČR či Lesů ČR žádosti o ty či ony majetky — k tomu vybízím i vaše čtenáře. Na případné nesrovnalosti prosím ihned upozornit tyto úřady či přímo podávat trestní oznámení.

A pak mám ještě jeden postřeh: Podle zákona č. 218 z roku 1949, paragraf 10, odst. 2, vytvořila katolická církev k lednu 1950 seznam všeho majetku ve svém užívání. Podepsal to tehdy i arcibiskup Beran a předal státu. Tento seznam by měl mít tedy někdejší Státní úřad pro věci církevní — to je tedy někde v archivech, a samozřejmě též arcibiskupství, Vatikán a domnívám se i Moskva. Podle mě byl tento seznam před parlamentem záměrně zatajen, a to jak Nečasovou vládou, tak církví.

Máte už nějakou reakci na vaše trestní oznámení?

Doplňuji je o další informace, které jsem odnesl včera na policii. Věřím, že by dokumenty mohly pomoci v orientaci v problému.

Všiml jste si, že televize, hovoří-li o tzv. církevních restitucích, ukazují jako ilustrační záběry dosti často jakési zbořeniny?

Ano, oni neukazují opravené církevní stavby, do nichž stát investoval, a už vůbec neukazují lesy, pole, a o ty jde také. Monarcha císař Josef II. zrušil mnohé řády a naše prý demokratická republika je obnovuje a strká jim státní majetky. To je prostě neuvěřitelný krok zpět do středověku.

Ministr Jurečka (KDU-ČSL) opakovaně uvedl, že samotný šéf resortu zemědělství nemůže zasahovat do realizace zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a že tedy obavy plynoucí z toho, že tímto ministrem je právě lidovec, jsou liché.

To není pravda, ministr zemědělství přece jmenuje ředitele Pozemkového úřadu, a tím může ovlivnit průběh předávání majetku.

Řeknu vám ještě něco: Dostal jsem mail, že prý některé politické strany, evidentně pravicové, dostaly již od katolické církve směnky. Prostě strany, které prosadily dar církvím v podobě zákona a pak dostaly za to ve volbách na frak, chce katolická církev našimi penězi resustitovat!

Někteří občané slyší na argument, že v důsledku zákona bude konečně odloučena církev od státu. Co na to V. Dvořák? Čtěte ve středečních tištěnýchHaló novinách.

Monika HOŘENÍ


Na margo

Český ľavickový denník Haló noviny sa nevyhýba problematickým témam šúčasnosti v Českej republike. Takouto témou je i otázka cirkevných reštitúcii a tento článok, ktorý sme od Haló novín prevzali.


Copyright © 2000—2014 Kontaktná adresa:
Spoločnosť PROMETHEUS
Pod Bánošom 14
974 11 Banská Bystrica
Bankový účet: vo VÚB č. 2373806858 / 0200
Adresa elektronickej pošty:kancelariasp@mail.t-com.sk