SVETSKÉ LISTY home page SECULAR LETTERS
O nás Klerikalizmus Rôzne Názory ENGLISH 
Múdrosť a tolerancia sú dve najdôležitejšie cesty k slobode
 
 
 
Prevzali sme od iných

Katolické církvi na Slovensku není jedno, kdo bude v parlamentu


[23. 05. 10]

Lýdie GRECKÁ

Pro katolickou církev zřejmě skončilo čtyřleté období v pozadí. Po nástupu Roberta Fica o sobě příliš nedávala vědět.

Převládá názor, že mezi církvemi a vládou byl podepsán pakt o neutočení, dodržován oběma stranami.

Vláda slíbila, že nezlegalizuje svazky homosexálů a neprovede odluku církve od státu. Zavedla se přísnější registrace nových církví. Na oplátku církve nevstupovaly do politiky jako v předchozím období. Katoličtí představitelé nenaléhali na vládu, aby přijala Smlouvu o výhradě svědomí s Vatikánem. Kdo z tohoto stavu získal více, nikdo neví. Ale skutečností je, že kněžím byly valorizovány platy a nadále se neplatily daně z rozsáhlých restituovaných majetků. Církev může být spokojena. Uvítala by, kdyby stát byl štědřejší při financování církevního školství a sociálních zařízení církví spravovaných, ale nijak hlasitě neprotestuje.

Klidnou hladinu občas zčeřil trnavský arcibiskup Sokol, veřejný obhájce Tisa a autor několika majetkových skandálů. To ovšem katolíci rychle zametli pod koberec s ujištěním, že to jsou vnitřní záležitosti církve. Vyřeší si je sami. Při přechodu na euro se 2000 kněží aktivně zapojily a pomohly vládě tím, že prakticky učily nemocné a postižené, jak přepočítávat v nové měně. Otřesy, které katolíci prožívají v celém světě kvůli zneužívání nezletilých, a obludné rozměry pedofilie se Slovenska nedotkly. Dvě třetiny katolíků v SR jsou přesvědčeny, že je to záměrný útok proti Svatému otci a katolíkům.

Zasahování do politiky - ano, či ne?

V tom se katolíci různí od evangelíků, druhé nejpočetnější církve v SR. Biskupská konference začala konzultace s osmi politickými stranami, u nichž je předpoklad, že zasednou v příštím parlamentu. Část z nich se hlásí ke katolické církvi, některé ani nejsou parlamentní, ale průzkumy jim dávají naději, i když někdy spornou. Ne všechny strany se k jednáním přiznaly. Konzultovalo se i s liberální SaS, jež má v programu legalizování homosexuálních párů a je pro zavedení církevní daně. Z toho, co zveřejnili, biskupy zajímalo, která ze stran by byla ochotna podporovat Smlouvu o výhradě svědomí, což by ze Slovenska učinilo katolický stát první kategorie a vrátilo by ho to do středověku. SMK by po úpravách nebyla proti a strana Most-Híd by rovněž po určitých změnách byla ochotna o smlouvě jednat.

Druhým zásadním problémem, který katolickou církev trápí, je, co s homosexuály. Katoličtí představitelé poněkud změkli k jejich osudu. Homosexualitu považují za nemoc. Za hřích považují její praktikování, legalizování manželství a adopci homosexuálními páry. Několik desítek lidí ze Sdružení pro ochranu rodiny, katolickou církví podporované, tiše demonstrovalo proti legalizaci homosexuálů v ulicích hlavního města za tradiční rodinu.

Třetím problémem je zasahování do politiky. Biskupská konference jednáním s politickými stranami dala najevo svou mocenskou pozici. Roli morální autority ve společnosti si tímto gestem posílila. Bude zastupovat laické voliče a naznačila, kdo stojí za výběrem poslanců.

Vždy před volbami čtou v kostelech pastýřské listy, ve kterých je doporučení, kterou stranu mají věřící volit. Letošní téma ještě není známé, ale nevylučuje se právě homosexualita.

Pavol Delinga, generální dozorce evangelické církve, si myslí, že pro církve není účelné ani důstojné jednat s politiky o světských věcech. Evangelíci nemají problémy s účastí věřících ve volbách. Svou občanskou povinnost plní i bez vybízení. Proto v kostelech pastýřské listy nečtou. Volby ponechávají v kompetenci politiků.

Krize se kněží nedotkla

Ateisté, jejichž mínění se téměř nikde nepublikuje, se domnívají, že nadešel čas odluky církve od státu a nechtějí podporovat ze svých peněženek církevní aktivity. Lékaři například pochopili, že by bylo krajně neetické žádat stát v době krize o zvýšení platu, ale duchovní představitelé si nechali platy valorizovat a z církevních poplatků neslevili. Za všechno mluvící příklad byl uveden v tisku (Plus 7 dní) - příběh katolického faráře v okrese Sabinov.

Věřící ve vesnici s 25% nezaměstnaností byli vyzváni, aby přispěli na opravu fary. Zatékalo do střechy a nakonec ji sfoukl vítr. Vybrali 800 tisíc eur. Z fary se za čtyři měsíce stal palác o dvou bytových jednotkách, který zastínil i dosavadní dominantu vesnice, kulturní památku gotického kostelíku z 12.  století. Věřící přispěli někdy i posledními penězi, někteří s příjmem 500 eur, 250 lidí faru postavilo zadarmo. Farář se může pyšnit, protože na rozpočtu 4,5 až 5 milionů korun ušetřil. Nejen díky dřevu, které měl zdarma z církevního lesa, na nezaplacené práci ušetřil tři miliony korun. Vždyť se stavělo svépomocně. Skvostný kostelík takové štěstí nemá. Na opravu si počká. Luxusní fara dostala přednost.


Na margo

Ponúkame pohľad na slovenskú cirkev očami českej novinárky. Prečítajte a usúďte sami, nakoľko trafila klinec po hlavičke.

Článok bol uverejnený 22. 5. 2010 v českých Haló novinách.


Copyright © 2000—2010 Kontaktná adresa:
Spoločnosť PROMETHEUS
Pod Bánošom 14
974 11 Banská Bystrica
Bankový účet: vo VÚB č. 2373806858 / 0200
Adresa elektronickej pošty:
humanist@pobox.sk