SVETSKÉ LISTY home page SECULAR LETTERS
O nás Klerikalizmus Rôzne Názory ENGLISH 
Múdrosť a tolerancia sú dve najdôležitejšie cesty k slobode
 
 
 
Prečítali sme u iných
Možnosti skeptického nazerania na náboženstva

Rozhovor z internetovej stránky nemeckých skeptikov (www.gwup.de)

Otázky kladl: Gunnar Schedel, šéfredaktor časopisu MIZ (Materialien und Informationen zur Zeit)

Odpovídal: Armandeo Sarma (čelný představitel německé skeptické organizace GWUP)

Je tomu již 20 let, co se Společnost pro vědecké zkoumání paravěd (Gesellschaft zur wissenschaftlichen Untersuchung von Parawissenschaften = GWUP) zabývá objasňováním květu iracionality. Jako součást mezinárodního skeptického hnutí se členové GWUP na svých výročních konferencích, ve workshopech, výzkumných projektech a v časopise Skeptiker (časopis GWUP, pozn. překl.) kriticky zabývají „mimořádnými tvrzeními“. Zaměřují se převážně na oblast esoteriky a pseudovědy. Názory na to, zda má být též náboženství předmětem zájmu GWUP, jsou mezi cleny různé. Na jaře 2004 se o této otázce v rámci GWUP uskutečnila obšírná, dílem vášnivá mailová debata. Při příležitosti skeptické konference ve Würzburgu kladl Gunnar Schedel otázky na toto téma zástupci GWUP Armandeo Sarmovi.

MIZ: Diskuze o tom, zda a do jaké míry patří náboženství do oblasti zájmu GWUP, není nová. Po několika letech vždy znovu vzplane. Co bylo tentokrát příčinou?

Armandeo Sarma: Příčina je vždy stejná: Někteří členové se domnívají, že GWUP určitá témata pomíjí jen proto, že patří do oblasti náboženství, resp. protože si GWUP nechce zadat s náboženskými organizacemi. Tak tomu bylo i tentokrát a následovala poněkud vzrušená diskuze. V roce 1997 jsme k otázce, jak se GWUP v rámci své činnosti dívá na náboženství, uspořádali seminář a vypracovali podrobné stanovisko. Pro většinu clenu tím bylo téma vyjasněno. Zřejmě ale opět vznikla potřeba diskuze a jsou-li otevřené otázky, musejí být zodpovězeny. Využijeme této diskuze k tomu, abychom naše stanovisko znovu vysvětlili a upřesnili.

MIZ: Jak lze současné stanovisko GWUP k této otázce popsat?

Armandeo Sarma: Všemi tématy se zásadně zabýváme stejně – nezávisle na tom, mají-li nálepku náboženství nebo ne. Zkoumáme, analyzujeme a hodnotíme všechno, pokud to patří do oblasti zájmu GWUP. V minulosti jsme napadli náboženská tvrzení tehdy, když si činila nárok na vědeckost. Tak to ostatně dělají i jiné skeptické organizace na celém světe. Zde bych jmenoval spor evoluce s kreacionismem, který sice v Německu nehraje téměř žádnou roli, ale v USA má velký význam. Nebo otázka pravosti turínského plátna či zprávy o plačících sochách svatých a jiných zázracích. Přirozeně se zabýváme též tvrzeními, že lze člověka lépe léčit s pomocí nějakých náboženských vlivu. To vše lze vědecky posoudit a proto to patří do pracovní náplně GWUP. Na druhou stranu jsou náboženská témata, která jsou principiálně vědecky ověřitelná, ale GWUP pro ne nemá v dané době nikoho kompetentního, kdo by se jimi zabýval. K nim patří napr. otázky, zda všechny dopisy apoštola Pavla psal skutečně Pavel, nebo zda Ježíš skutečně žil nebo ne. Pokud se GWUP chce veřejně k nějakému tématu vyjádřit, musí mít k tomu odborníky, abychom nejen vyjádřili názor, ale také podali odborně fundovanou informaci.

MIZ: Vím, že ve Skeptikerovi lze pravidelně nalézt zprávy o zázračných léčitelích v klasickém smyslu slova, ale nemohu si vzpomenout na žádný příspěvek o charismatických léčitelích,jakým je napr. Reinhard Bonnke a Konsorten. Je to tím, že se na ně v současné době nikdo nezaměřil, nebo se dělají rozdíly...

Armandeo Sarma: Pokud někdo tvrdí, že došlo k vyléčení, patří to do naší pracovní náplně a nezávisí na tom, zda mělo jít o vlivy křesťanské, hinduistické nebo jakékoli jiné. Tvrzení, že určitými prostředky lze léčit, lze empiricky ověřit. Jestliže se přesto určitými postupy nebo konkrétními osobami nezabýváme, muže být opravdu příčinou skutečnost, že se tím dosud nikdo nezabýval.

MIZ: Vedle empiricky ověřitelných tvrzení jsou ale také případy jaksi „na hranici“. Mám na mysli Berta Hellingera. Ten sice patří do psycho-scény, podstatnou součástí jeho autority je však odvolávání se na Boha. Není kritika Hellingera a jeho metody neúplná, když není přinejmenším zpochybněno jeho tvrzení, že komunikace s Bohem za účelem léčení pacientu je možná?

Armandeo Sarma: I tento případ mi připadá zcela jasný. Tvrzení o léčení vlivem onoho světa na tento svět i jiná podobná tvrzení jsou témata pro GWUP, protože jsou vědeckými metodami ověřitelná. O hranici bych zde tedy nemluvil. Jedno je jisté – pouhá skutečnost, že to či ono tvrzení má nálepku „náboženství“ nebo „esoterika“ není důvodem pro ani proti tomu, abychom se jím zabývali. Samozřejmě nemůžeme zaujímat stanoviska ke všem fenoménum, které patří do naší zájmové sféry. GWUP musí neustále brát ohled na to, že je brána vážně, pokud už se nějakou otázkou zabývá. Při výběru tvrzení, která budou testována, hrají roli i pragmatická hlediska, například jak dalece je nějaká víra vůbec rozšířena a je-li pro společnost významná.

MIZ: Podle jakých kritérií mohou být od sebe oddělena tvrzení, která lze vědecky zkoumat a základní náboženská tvrzení, stojící mimo racionální diskuzi?

Armandeo Sarma: Klasický případ toho, čím se nezabýváme, je otázka: „Existuje Bůh nebo neexistuje?“ Obtíže začínají již tím, že předmět není jasně definován. Neboť kdybychom napr. pod pojmem Boha rozuměli dnes platné přírodní zákony, mohl by být přijatelný i pro některé naše členy, kteří se jinak považují za ateisty. Už jen proto není taková otázka tím, co můžeme našimi metodami ověřovat.

MIZ: Lze tedy nějak určit tuto hranici?

Armandeo Sarma: Když někdo řekne, že Bůh působí na tento svět bez ohledu na přírodní zákony, které jsou ověřitelné, pak by to bylo téma pro vedu a tím i principiálně téma pro GWUP. Hranice stojí a padá s vědeckou ověřitelností.

MIZ: Vysvětlování světa resp. jednotlivých fenoménu pomocí materialistických idejí ničí všechny mýty, ať už jde o mýty esoterické, náboženské nebo světské. Ať už je vztah GWUP k náboženství jakýkoliv, přispívá GWUP podle mého názoru k sekularizaci myšlení. Kdo ve skeptickém myšlení našel zálibu,využije této schopnosti dříve či později ve všech možných oblastech a většinou i u náboženství. Ať GWUP chce nebo ne: má v tomto ohledu podvratný dlouhodobý účinek...

Armandeo Sarma: Jaký dlouhodobý účinek budeme mít, nemůžeme předvídat, to ukáže budoucnost. Neomezovat kritické myšlení jen na paranormální fenomény ovšem patří k cílům GWUP. K jakým dlouhodobým závěrům ale jednotliví členové dospějí, záleží na nich. Řekl bych, že mnoho skeptiku, ať mužů nebo žen, přenáší tato kritéria, tento racionální pohled na věci do jiných oblastí, ať už je to náboženství nebo politika v nejširším slova smyslu. K tomuto účinku by tedy mohlo dojít. Na druhé straně musíme vidět, že uvnitř GWUP jsou i členové, kteří svá náboženská přesvědčení oddělují od materialistického hodnocení světa. Mohu-li vyslovit prognózu, určíte budou i v budoucnu lidé, kteří na jedné straně budou členy nějakého náboženského společenství a na druhé straně budou stoprocentně prosazovat cíle GWUP. Proti dlouhodobým podvratným účinkům totiž působí účinné „obranné mechanizmy“ nebo schopnost jednotlivých lidí oddělit tyto „světy“.

MIZ: GWUP se dosud vyznačovala především osvětovou činností a jakousi „ochranou spotřebitele“. Nyní se zdá, že se do Evropy „přelila“ diskuze o tématu, který má v USA odedávna velký význam – o evoluci a kreacionismu. V Itálii byla dokonce na krátký čas na základních a středních školách vyškrtnuta výuka evoluční teorie z učebních plánu. Teprve po mohutných protestech byla do nich opět zařazena. Reagovala by GWUP na politické rovině, kdyby i v Německu chtěly konzervativní síly evoluční teorii z učebních plánu odstranit?

Armandeo Sarma: Italští skeptici tak učinili. Ihned iniciovali podpisovou akci a zmobilizovali vědce ze všech oboru. Naše reakce by přirozeně závisela na okolnostech, ale v každém případě by byly takové snahy pro GWUP varovným signálem a důvodem k okamžitému jednání. V takových případech platí: Postavit se na odpor ihned je nejúčinnější. Srovnání s USA ukazuje, jak je důležité, nepodceňovat situaci. Tak jako my občas debaty o kreacionismu komentujeme s posměchem, smáli se američtí skeptici před 15 lety nám v Evropě, jak se takzvanou alternativní medicínou necháváme klamat. V Americe to tehdy nehrálo vůbec žádnou roli. A ta přespřílišná jistota asi přispěla k tomu, že nikdo ani nezpozoroval, jak v USA pomocí reklamní kampaně a šikovné marketingové strategie vznikl trh pro alternativní medicínu, takže dnes už v tomto ohledu není téměř žádný rozdíl mezi USA a Evropou. Ze zkušeností mezinárodního skeptického hnutí jsme vyvodili závěry a myslím,že máme podíl na tom, že se v Německu kreacionismus nerozšířil. Kdyby někdy došlo ke zpochybňování evoluční teorie na německých školách, museli bychom okamžitě proti tomu vystoupit. Jak jsem již uvedl, italští skeptici to učinili a měli úspěch.

MIZ: Mnohokrát dekuji za rozhovor.

preložil Milan Urban


Na margo
 
Tento článok je zo spravodaja Sisyfos, číslo 1 z apríla 2005. Článok je určite z viacerých aspektov aktuálny aj v živote a práci PROMETHEA.

Ďalšie články a celé čísla spravodaja nájdete na stránke klubu Sisyfos

Sisyfos je Český klub skeptikov. Spoločnosť PROMETHEUS udržiava so Sisyfom tesné priateľské kontakty. Nedávno sme napríklad na našej stránke pozývali na uvedenie knihy V. Noskovej, ktorá je podpredsedničkou Sisyfa


Copyright © 2000—2005 Spoločnosť PROMETHEUS, Štefánikova 4, 811 09 Bratislava Bankový účet: 11481540 SLSP Bratislava, NK 0900
Adresa elektronickej pošty:
humanist@pobox.sk