SVETSKÉ LISTY home page SECULAR LETTERS
O nás Klerikalizmus Rôzne Názory ENGLISH 
Múdrosť a tolerancia sú dve najdôležitejšie cesty k slobode
 
 
 
MIX
Kto je veriaci? / Kríže a verejné inštitúcie.
[11. 10. 09]

(Z internetových zdrojov)

Z jedného staršieho výskumu v Rusku

E. Duluman, veterán ateistickej propagandy sa pokúsil vziať na seba úlohu prostredníka medzi teoretikmi a praktikmi, ukázal na nasledovnú skutočnosť:

Okrem iného, sú kritéria religioznosti potrebné nie len na to aby sme oddelili ovce od baranov ale aj na to aby sme chápali s kým máme do činenia. Veď nie vždy dokážeme objasniť k akej kategórii priradiť tých alebo iných ľudí.

Ako príklad uviedol Duluman príklad, ktorý má zmysel uviesť v  celom rozsahu, umožní nám totiž pochopiť s čím sa výskumníci a propagandisti stretávajú v praxi.

Do Čerkasskej oblasti vycestovala skupina do dediny Beloozerje. Ubytoval som sa u mladého veriaceho človeka (povedali mi, že je veriaci) ale nepovedal som, že som ateista. Nerobil som ateistickú propagandu, ale videl som, že tu náboženstvom ani nevonia. Večer si sadnú a hrajú karty pod ikonami. Vydržal som tri večery v tom zmysle, že nevidím žiadny vzťah medzi kartami a bohom a potom som sa spýtal: Prečo pod ikonami hráte karty? Oni odpovedajú: Máme tam pohodlie. Ja hovorím, že veď tam je nakreslený boh a domáci odpovedá: Už si privykli.

Smiech v sále.

Hovoria, že neveria v boha. Pýtam sa: A do kostola chodíte? Odpovedajú: Všetci chodia aj my chodíme. Dieťa ste krstili? Všetci krstia aj my sme krstili. Začínam im robiť školenie, že to je barbarstvo, že len barbari robia také obrady atď. Domáci pozorne počúval a hovorí, že je to zaujímavé, ale vyhlási, že všetci sú barbari aj ja som barbar.

Smiech v sále.

Vedel som, že nemá rád popa a tak sa pýtam: koľko ste zaplatili popovi? On hovorí, že pop je darmožráč, že všetko ide jemu do vrecka, za to, že dieťa pokrstil mu dali tri ruble do pokladne a dva jemu. Ja hovorím: dali ste päť rubľov darmožráčovi, a domáci odpovedá: Nech sa nimi zadávi.

Začal som apelovať na rodičovské city, že ako ste mohli dieťa ponárať do studenej vody? Domáci odpovedá: Dohovorili sme sa s popom a  on vodu podohrial. Pokračujem, že to je nehygienické, že vo vode sú baktérie, že vystavili dieťa nebezpečenstvu ochorenia, nakazenia, a on sa pýta: A vás krstili? Ja hovorím: krstili. On na to: aj mňa krstili, Celé Rusko krstili a pozrite sa ako vyrástlo.

Oživenie, smiech v sále.

A spolu s tým ľudia chodia do kostola, dávajú peniaze, podporujú ho. Preto je ťažké určiť, či sú veriaci, alebo neveriaci...


Rozruch v Chorvátsku

Nebývalý rozruch potrefil Chorvatsko. Přičinil se o něj sám prezident Stipe Mesič, který vystoupil s iniciativou, aby se ze všech veřejných institucí odstranil jako symbol katolický kříž s odůvodněním, že Chorvatsko je sekulárním státem.

Konkrétně to znamená, že by tento symbol katolické církve byl odstraněn z nemocnic, kasáren, škol, policejních stanic a ostatních veřejných institucí. Opora návrhu je obsažena v paragrafech ústavy, kde je zakotveno, že tuto roli mohou zastávat pouze státní symboly, jakými jsou státní znak a vlajka. Jako argument Mesič zdůraznil, že občany Chorvatska jsou i pravoslavní, židé, muslimové a v žádné státní instituci nejsou zastoupeny i jejich symboly. V bigotně katolickém Chorvatsku to však představuje něco neuvěřitelného.

O tom, co vedlo Mesiče k tomuto návrhu, panuje řada dohadů. Nejčastěji je připomínáno vyřizování dlouholetých sporů prezidenta s vrcholným katolickým klérem, který se nechtěl smířit s tím, že prezident je státní a společenská nejvyšší autorita. Mesič využil současnou situaci, kdy jeho prezidentský mandát končí a o nový se již ucházet nemůže. Jeho iniciativa je tak považována za svérázný vklad do nastávající volební prezidentské kampaně. Jako původ je označován hrubý útok obsažený v komentáři rozšířeného katolického časopisu Glas koncilu, který obsahoval požadavek, že by hlavou státu neměla být osoba, která je kandidátem na léčení v ústavu pro choromyslné. Údajně to nebylo mířeno na Mesiče. Ten to však vztáhl na sebe a požadoval od vydavatele, jímž je katolická církev, omluvu. Té se ovšem nedočkal. Naopak posléze byl zavalen urážkami, z nichž označení za antikrista spadá mezi nejmírnější. Ostří vyvolané reakce má ještě další příčinu.

Kříž v Chorvatsku nespadá jen k náboženským symbolům. Nyní je mu připisována ještě větší váha. Války, které v  90. letech Chorvatsko vedlo proti místním Srbům v rámci jejich plánované genocidy a etnické čistky, byly vedeny právě pod symbolem katolického kříže jako národní identity, a tyto války jsou považovány za vlastenecké a svaté. Staly se křižáckým tažením náboženského charakteru proti pravoslavným spoluobčanům.

Jak tato bouře skončí, je předčasné soudit. Každopádně první odezva ukáže, nakolik ovlivní prezidentské volby ve prospěch liberálního kandidáta na úkor panovačného pravicového kléru. Samotná iniciativa zůstane zaznamenána jako nový úsvit demokracie v chorvatské historii.


Na margo

Tieto dva príspevky zdanlivo nesúvisia, kým si neuvedomíme skutočnosť že otázka na ktorú je veľmi ťažká odpoveď: Kto je veriaci? úzko súvisí aj s politikou, kde je klamstvo jedným z nástrojov manipulácie verejnosti.

V snahe zalíškať sa voličom sa často politici od národnej až po obecnú úroveň hlásia k náboženstvu, len aby si nepokazili renomé v silno nábožensky orientovanej spoločnosti. Preto sa objavujú vo verejných budovách rôzne náboženské symboly, ktoré tam nemajú čo hľadať.


Copyright © 2000—2009 Kontaktná adresa:
Spoločnosť PROMETHEUS
Pod Bánošom 14
974 11 Banská Bystrica
Bankový účet: vo VÚB č. 2373806858 / 0200
Adresa elektronickej pošty:
humanist@pobox.sk